Jsme i naSlovensku
Navštívit

Mainská mývalí kočka: Vše, co potřebujete vědět o něžném obrovi

Napsáno: 11.08.2025

aktualita

Mainská mývalí kočka, často přezdívaná "něžný obr", patří mezi největší a nejpůsobivější kočičí plemena na světě, hned vedle savanové a norské lesní kočky. Díky své impozantní velikosti, přátelské povaze a inteligenci si získala srdce milovníků koček po celém světě. V tomto komplexním průvodci se dozvíte vše o její historii, povaze, péči, zdraví i o tom, jak vybrat správné kotě.

Profil a charakteristika plemene

Než se ponoříme do detailů, zde je rychlý přehled klíčových vlastností mainské mývalí kočky.

  • Původ: USA (stát Maine)
  • Velikost: Velká
  • Hmotnost: Kocour: 5,5–9 kg (někdy i více), Kočka: 4–6,5 kg
  • Stavba těla: Dlouhé, svalnaté a robustní s širokým hrudníkem
  • Délka srsti: Polodlouhá
  • Srst: Hustá, hedvábná, voděodolná
  • Barvy srsti: Povoleny jsou téměř všechny barvy kromě čokoládové, lila, skořicové a plavé a odznaků (points).
  • Barva očí: Všechny barvy jsou povoleny, bez závislosti na barvě srsti.
  • Povaha: Společenská, přátelská, hravá, inteligentní, "upovídaná"
  • Péče o srst: Středně náročná
  • Očekávaná délka života: 12–15 let, ale může se dožít i výrazně vyššího věku.

Vzhled, velikost a hmotnost

Mainská mývalí kočka je skutečný gigant mezi kočkami. Dospělý kocour může vážit až 9 kg, přičemž byly zaznamenány i exempláře s hmotností okolo 12 kg. Od špičky nosu po konec ocasu může měřit až 120 cm a v kohoutku dosahovat výšky 42 cm. Její tělo je silné, svalnaté a stavěné tak, aby vyzařovalo sílu a odolnost.

Srst a barvy

Srst je jedním z jejích nejvýraznějších rysů. Je polodlouhá, hustá a voděodolná, což kočku chrání v drsném podnebí. Srst je delší na břiše, zadních nohách a okolo krku, kde tvoří typický "límec". Štětičky na uších, podobné rysím, jsou časté a žádoucí, ale nejsou povinností.
mainská mývalí kočka působí majestátně

Co se týče barev, paleta je obrovská. Povoleny jsou jednobarevné varianty (černá, modrá, červená, krémová, bílá), dvoubarevné (bicolor) i tříbarevné (tricolor). Velmi oblíbené jsou také kresby (mramorovaná, tygrovaná) a stříbrné či kouřové varianty (např. černá kouřová – black smoke).

Povaha mainské mývalí kočky: Inteligentní "kočkopes"

Nenechte se zmást její velikostí – mainská mývalí kočka je neuvěřitelně jemné, přátelské a laskavé stvoření. Právě proto si vysloužila přezdívku "něžný obr".

Její povaha je často přirovnávána ke psovi, což jí vyneslo i označení "kočkopes". Je velmi společenská, ráda tráví čas se svými lidmi a často je sleduje po domě. Je také velmi inteligentní a učenlivá. Není neobvyklé, že se naučí aportovat nebo zvládat triky pomocí klikru, podobně jako psi. Některé se dokonce samy naučí otevírat dveře nebo pouštět vodu z kohoutku.

S touto kočkou se nudit nebudete i díky její "upovídanosti". Vydává širokou škálu zvuků od jemného cvrlikání a pípání až po klasické mňoukání, kterým komunikuje jak s lidmi, tak s ostatními kočkami.

Historie a původ plemene

O přesném původu mainské mývalí kočky koluje mnoho legend, ale spolehlivé důkazy chybí. Nejpravděpodobnější teorie je, že vznikla křížením místních krátkosrstých koček ve státě Maine (USA) s dlouhosrstými kočkami (např. angorskými), které přivezli námořníci z Blízkého východu.

Jméno "Maine Coon" odkazuje na místo původu (Maine) a druhá část "Coon" je pravděpodobně odvozena od anglického slova "racoon" (mýval) kvůli podobnosti huňatého ocasu.

  • 1850: První spolehlivé záznamy o plemeni. Farmáři je začali vystavovat na místních přehlídkách, kde si získaly velkou popularitu.
  • Počátek 20. století: S příchodem perských a jiných exotických plemen jejich popularita dočasně poklesla.
  • 1976: Plemeno bylo oficiálně uznáno americkou organizací CFA.
  • 1983: Uznání mezinárodní federací FIFé (Fédération Internationale Féline).

Od té doby její popularita neustále roste a dnes patří mezi nejoblíbenější kočičí plemena na světě.

Chov a péče o mainskou mývalí kočku

Chov tohoto plemene vyžaduje zvážení několika faktorů, zejména co se týče prostoru a vybavení.

Vhodné prostředí a vybavení

I když nemusíte mít nutně dům se zahradou, byt by měl být dostatečně prostorný, zvláště pokud plánujete chovat více koček. Klíčové je robustní a velké škrabadlo s dostatkem ploch na ležení a pozorování. Mainské kočky jsou hravé a aktivní, proto ocení různé hračky, jako jsou mávátka, peříčka, myšky a tunely.
mainská mývalí kočka potřebuje vyžití

Protože jsou velmi společenské, je ideální pořídit si rovnou dvě. Budou si navzájem dělat společnost, hrát si a lovit. I při chovu v bytě je skvělým doplňkem zabezpečený balkon, který jim poskytne nové podněty a zábavu. Pamatujte, že veškeré vybavení – od škrabadla přes pelíšky až po kočičí toaletu – musí být dostatečně velké a stabilní pro toto obří plemeno.

Péče o srst mainské mývalí kočky

Ačkoliv je srst dlouhá a hustá, její údržba je snazší, než se zdá. Neplstnatí tolik jako například srst perských koček. Přesto je doporučeno kočku vyčesávat jednou až dvakrát týdně, aby se odstranily uvolněné chlupy a zabránilo se tvorbě chomáčů.

V období línání (hlavně na jaře) je vhodné frekvenci česání zvýšit na každodenní. Pomůžete tím nejen udržet byt čistší, ale především kočce, která spolyká méně chlupů, čímž se snižuje riziko tvorby bezoárů a zácpy.

Zdraví, nemoci a délka života

Mainské mývalí kočky jsou obecně považovány za robustní a zdravé plemeno. Přesto se u nich mohou vyskytnout některá dědičná onemocnění. Zodpovědní chovatelé se snaží jejich riziko minimalizovat testováním chovných zvířat.

Časté dědičné choroby

  • Hypertrofická kardiomyopatie (HCM): Jedná se o onemocnění srdce, při kterém dochází ke ztluštění srdeční stěny. Lze ho odhalit echokardiografickým vyšetřením.
  • Dysplazie kyčelního kloubu (HD): Podobně jako u psů, i u velkých koček se může vyskytnout toto onemocnění kloubů. Diagnostikuje se rentgenem.
  • Polycystické onemocnění ledvin (PKD): Dědičné onemocnění, které způsobuje tvorbu cyst v ledvinách. Lze ho odhalit pomocí genetických testů nebo ultrazvuku.

Očekávaná délka života

Průměrná délka života mainské mývalí kočky je 12 až 15 let. S kvalitní stravou, pravidelnou veterinární péčí a láskyplným prostředím se však mohou dožít i více než 20 let. Zaznamenán byl dokonce případ kocoura jménem Rubble, který se dožil úctyhodných 31 let.

Strava a krmení mainské mývalí kočky

Správná výživa je klíčová pro zdraví a dlouhověkost. Jako masožravci potřebují krmivo s vysokým obsahem kvalitního masa.

  • Koťata: Potřebují stravu bohatou na bílkoviny pro správný růst svalů a kostí. Krmte je alespoň 4x denně v menších porcích. Krmivo pro koťata podávejte minimálně do jednoho roku věku, protože mainské kočky rostou pomalu.
  • Dospělé kočky: Postačí krmení 2–3x denně.
  • Senioři: Vyžadují speciální krmivo, které je méně kalorické a šetrnější k orgánům.

Při jakékoliv změně krmiva postupujte pomalu a postupně přimíchávejte nové krmivo do toho starého, abyste předešli zažívacím potížím.

Pořízení kotěte: Cena a tipy pro výběr

Pokud jste se rozhodli pro toto úžasné plemeno, je důležité vybrat si správně.
kotě mainské mývalí kočky vás okouzlí

Na co si dát pozor při koupi

  1. Seriózní chovatel: Nakupujte pouze od chovatele, který je členem chovatelského klubu (např. pod záštitou FIFé), testuje svá zvířata na dědičné choroby a umožní vám návštěvu a prohlídku prostředí, ve kterém koťata vyrůstají.
  2. Věk kotěte: Kotě by mělo odcházet do nového domova nejdříve ve věku 12–13 týdnů.
  3. Zdraví: Ujistěte se, že je kotě očkované, odčervené a čipované. Musí mít očkovací průkaz.
  4. Socializace: Kotě by mělo být zvyklé na běžný ruch domácnosti, kontaktní a zvědavé.
  5. Doklady: K čistokrevné kočce vždy obdržíte průkaz původu (rodokmen).

Kolik stojí mainská mývalí kočka?

Cena se liší v závislosti na chovateli, rodokmenu a kvalitě rodičů.

  • S průkazem původu od renomovaného chovatele: Cena se obvykle pohybuje mezi 20 000 a 40 000 Kč (přibližně 800–1 500 EUR).
  • Bez průkazu původu nebo z útulku: Ceny jsou nižší, ale zde nemáte záruku zdraví a čistokrevnosti.

FAQ - nejčastější dotazy o mainské mývalí koččce

Jaké nevýhody mají mainské mývalí kočky?

Jejich hustá srst vyžaduje pravidelnou péči. Jsou náchylnější k určitým dědičným chorobám (HCM, HD). Kvůli své velikosti mají vyšší spotřebu krmiva a potřebují více prostoru. Jsou velmi společenské a nerady zůstávají dlouho samy.

Jaký je rozdíl mezi mainskou mývalí a norskou lesní kočkou?

Ačkoliv jsou si podobné, existují rozdíly. Mainská kočka má hranatější a robustnější stavbu těla a širší hlavu s výraznou bradou. Norská lesní kočka má trojúhelníkový tvar hlavy, rovný profil nosu a její zadní nohy jsou delší než přední, což jí dodává "šikmý" postoj.

Jsou mainské mývalí kočky nebezpečné?

Ne, naopak. Jsou známé svou mírnou a přátelskou povahou. Jako každá kočka mohou poškrábat nebo kousnout, pokud se cítí v ohrožení nebo mají bolesti, ale nejsou agresivní.

Je mainská mývalí kočka vhodná pro alergiky?

Není považována za hypoalergenní plemeno. Produkuje alergen Fel d 1 jako všechny kočky a její hustá srst může šířit více alergenů po bytě. Reakce alergiků je však velmi individuální.

Tabulka hmotnosti mainské mývalí kočky podle věku

Toto jsou pouze orientační hodnoty, individuální vývoj se může lišit.

Věk Hmotnost kocoura (♂) Hmotnost kočky (♀)
3–4 měsíce 1,5–2,5 kg 1,3–2,3 kg
6 měsíců 3,0–5,0 kg 2,5–4,0 kg
9 měsíců 4,5–6,5 kg 3,5–5,0 kg
1 rok 6,0–8,0 kg 4,0–6,0 kg
Dospělost (3–4 roky) 6,0–10+ kg 4,0–7,0 kg